Blog
by Eloise
Poezie Eloise
básně a postřehy o lásce, vztazích a pocitech, které může mít jen žena
Hvězda
když jsem tě potkala
tak hvězda padala
když jsem tě líbala
hvězda se dívala
když jsem ti podlehla
ta hvězda odlehlá
začala plakat
dnes jsem to
bohužel
začala chápat
navzájem si přebíráme muže
- abychom se pak vyplakaly
na rameni
jiné ženy
některé lásky
nemají budoucnost
ale mohly mít
alespoň minulost
Zoufalec
chtěl bych ti psát
verše
z lásky
ale nemám talent
nedělám si z toho vrásky
natrhám ti sedmikrásky
když vše půjde podle plánu
dám ti je na polštář
k ránu
budu doufat
že to uznáš
jako fádní ekvivalent
ženy chtějí muže,
kteří se chovají jako muži
ale myslí jako ženy
žena chce lásku
muž chce sex
takže to skončí
sexem
protože nikdo nechápe,
co že to chce žena
Domácí divadlo
dívám se do budoucna
přes okno z věcí přítomných
a slyším pohrdavý smích osudu
režiséra scén budoucích
v kterých mít s tebou už společnou roli
nebudu
oněměla jsem bez scénáře
jen bezmocně hledím do tvé tváře
teď stejně jako kdysi
klopýtám za tebou přes kulisy
a nemůžu tě uchopit
ani přes svůj silný cit
hraješ ve stejné etudě
jen mé jeviště je v přízemí
a tvé v podkroví na půdě
mužům vadí ženy,
které stále mluví
z toho šílí
ženám vadí muži,
kteří stále mlčí
z toho šílí
ženě je obvykle jedno,
jestli ji muž chápe
ale není jí jedno,
jestli ji miluje
Odraz
minulost se ztrácí
světa v němž jsme spolu byli
jen vzpomínky se někdy vrací
iluze vzdálených okamžiků
které jsme kdysi rádi žili
prožili jsme lásky moc?
či málo?
co z ní bylo skutečné?
a co se nám jen zdálo?
dnes nevím
vše prožité s tebou
mi za prožití stálo
žena
se při výběru muže
nedívá
napravo ani nalevo
to muž
se při výběru ženy
podívá
alespoň do trenek
muži ženám nerozumí
nikdy je totiž neviděli
rozebrané na součástky
